A to ještě nevíte, že mi papas koupil nové křesílko. Když ho s tím viděl soused, tak se dotázal - "zda jde na ryby"??!! A s tímto v zádech jsme ho vzali do světa. Možná jsme na ryby nešli, ale lilo tam, seděly na něm mokré zadky, visely na něm mokré hadry, takže křeslo asi bylo spokojené, škoda, že jeden z těch zadků nebyl můj. Dorostenci na celém světě mají zřejmě pocit, že vše je tu pro ně, takže i křeslo Hannah jim připadalo optimální. Usoudila jsem, že je stejně lepší se hýbat, takže procházka od svařáku k divácké byla na zahřátí učitě lepší než sedět na křesílku.